U 17 Zázraky se dějí

Dvojičku jsme rozehráli s naším oblíbeným soupeřem z Jičína. Byli jsme připraveni na boj a bylo znát, že soupeř i bez dvou opor ze základní pětky přijel do Sadské pro výhru. Od začátku byly jičínské holky o malinko lepší a brzy se ujaly vedení. Ne nadarmo měly o dvě vítězství v tabulce více. Chuť hrát byla znát na všech hráčkách. My jsme se snažili o maximální agresivitu, ale v měřítku rozhodčích bylo těžké se vyznat. Nutno dodat, že na obě strany. I proto tým soupeře dostal dvě technické. Náš prapor zdvihala hlavně Markéta Palánová, která nejen bodově ale i bojovností držela naše šance na obrat. Dramatická zápletka se zamotávala a necelé 2 minuty před koncem Týna Přenosilová překlopila vedení na naši stranu. A když Maky dala odvážnou trojku, vedli jsme o 4 body. Což už soupeř nedokázal otočit a tak jsme trochu překvapivě porazili třetí tým tabulky. Co mě zaskočilo, že někteří rodiče nechápou, co znamená vítězství v extralize a ihned po utkání velmi sobecky a bez respektu k týmu a trenérovi přišli sdělit svůj "odborný" názor na hru. Je to škoda, zvlášť s ohledem na odvedený výkon TÝMU!

Druhý den jsme tak jeli o dvě hráčky méně na odvetu do města pohádek. Jičín naopak nastoupil se svou nejlepší střelkyní za tři body, která i přes své zranění chtěla nastoupit. My jsme se utvrdili v tom, že budeme-li dodržovat stejnou taktiku jako v předešlý den, tak můžeme uspět. Nemilým překvapením bylo, že naše kapitánka Míša Jebavá, chtěla nastoupit na hřiště a zjistila, že má pouze žlutý dres. Chtěl bych vyzdvihnout fair play ducha soupeře, který jí dovolil hrát v rozcvičovacím triku. Což ji vzhledem ke statistikám nakonec báječně svědčilo. Na Jičínu bylo vidět, jak byl porážkou u nás zaskočen. Tatam byla jistota a sebedůvěra, a když jsme ještě byli důslední v útočných výpadech a odváděli poctivou práci na doskoku, tak se pomalu rodilo další překvapení. Naše agresivita se tentokrát rozprostřela na všechny "faulující" hráčky a k obvykle bodujícím hráčkám se přidaly Laura Grzonka a Valča Strnadová,  Na konci utkání na naší straně svítilo o jeden bod více než na jičínské!

Basketbal má svou logiku, a ne každý umí přijmout svou důležitou roli v týmu. Utkání je spravedlivé zrcadlo tréninkového úsilí a píle. Jen malé procento hráčů a hráček umí přepnout o víkendu z modu traktor do modu formule.

Dovolím si poděkovat všem z BSK TJ Jičín za fair play atmosféru i hru. Vyhrát může vždy jen jeden, ale i poražený si zde zaslouží aplaus!