U11 s divným pocitem...

26.11.2018

V sobotu čekal naše nejmladší hráčky ještě neporažený soupeř ze Slaného. S podobnými výsledky obou družstev se dal čekat napínavý průběh utkání, které potřebovali pro svůj růst oba soupeři. Slaný nepodcenil ani diváckou kulisu, do haly přijelo mnoho diváků, kteří podporovali hráčky hostí. 

Hned začátek zápasu nám dal za pravdu v tom, že se jedná o nejtěžší zápas a nejkvalitnějšího soupeře. Hráčky výborně vybavené fyzicky i technicky nechávaly na hřišti všechno. Oba týmy bojovaly o každý míč, o každý kousek palubovky. My byli po 1/4 tím šťastnějším týmem (17:7). Ve druhé čtvrtině se ukázala zkušenost našich hráček, které výrazně přidaly a zvítězily ve 2/4 32:9 a poločasové skóre 49 : 16 hovořilo o jasném průběhu. Bohužel si toto nemyslel trenér hostí a ani hostující diváci. Opakovaně začaly slovní výpady směrem k rozhodčím, stolku, nám trenérům. Mnohé výroky nejsou publikovatelné. V kategorii U11 byla tato skutečnost velmi smutnou kaňkou na výborném výkonu obou týmů.  Ve druhé části pak Slaný vyměnil pětky a my jsme po výrazném vedení  v poločase trošku ubrali. I tak jsme utkání dovedli do pohodové výhry 77:37.

Ve druhém zápase jsme měli opět mírně navrch, i když je to zápas bez povinného střídání, oba týmy toto pravidlo dodržovaly. Bohužel opět zaznívaly z řad diváků i trenérů Slaného vulgarity, které byly nakonec potrestány technickou chybou pro trenéra hostí. I v tomto utkání jsme zvítězili, trenér hostí slovně napadl rozhodčího při podávání ruky po zápase a tak celá záležitost skončí zřejmě u disciplinární komise.

Mě samotné je smutno z toho, že v nejmladší kategorii se děti musí setkávat s takovýmto chováním a žádná tleskátka z ČBF, kterými byli rodiče Slaného vybaveni, toto nezmění. Očekávání rodičů i trenérů jsou někdy větší, než mez, za kterou jsou ochotni ve svém fandění zajít. I rozhodčí jsou jen lidé a určitě nejsou bezchybní. Ale nemám pocit, že by ovlivnili utkání tak, že by bylo nutné je takto atakovat. O to víc musím poděkovat našim rodičům, že tomuto prostředí nepodlehli a fandili slušně, i když i my bychom mohli mnohé věci reklamovat. 

A ještě na závěr... Z utkání, i když vyhraných, jsem odcházela s pachutí, kterou jsem již dlouho nezažila. Bylo mi smutno z toho, čemu byly ty malé holky vystaveny, ať již slovními výpady k nim, k rozhodčím atd. Na chodbě jsem potkala nejlepší hráčku hostí Taušovou, která tam stála i se svojí kamarádkou. Po takto vyhroceném utkání se většinou setkávám s nevraživým chováním i ze strany hráček a tak jsem čekala úšklebky nebo poznámky vyřčené polohlasem. Opak byl pravdou! Obě dívky se na mě dívaly přímo a Karolína mi říká "gratuluji, hráli jste dobře". Druhá kývla, že s tím souhlasí. Uznat kvalitu soupeře je vlastnost opravdu velkých hráčů. Tyhle holky se jimi určitě stanou, protože slušnost a poznání, že ještě neumím vše, je nejlepší cestou k tomu, posunout se dál. Tyhle dvě holky udělaly pro dojem z týmu Slaného víc, než celý autobus doprovodu a realizační tým dohromady.

Sadská - Slaný 77 : 37, 55 : 35