Radost i smutek ve Slaném

V sobotu jsme vyjeli k dalšímu utkání KP U11 do Slaného. Po domácím zápase, který byl před časem sehrán v Sadské a kde jsme byli nadšení z úrovně, průběhu a atmosféry, jsme se těšili na něco podobného i ve slánské hale. Nejeli jsme kompletní, ale i tak jsme se na zápas těšili. Vstřícnost a komunikativnost trenérského týmu je při zápasech fajn a tak by to mohlo obě družstva do budoucna hodně posunout, přestože my jsme mladším týmem a v této kategorii ještě rok zůstaneme.

Zápas začal v rychlém tempu a nám se dařily přechody do rychlých protiútokům ze kterých jsme i bodovali. Přestože chyběla Ema, ostatní holky si dobře pomáhaly v obraně a vyrážely dopředu. Překvapivě jsme po první části vedli 4:16. Co však pro nás bylo překvapivé ještě víc, bylo hulvátství ze strany domácích rodičů, kteří z balkonu nad námi pokřikovali sprostě na nás, rozhodčí i holky. Potěšilo mě, že to domácí trenéři ihned řešili, ale "bezpečí" balkonu dávalo některým rodičům odvahu se vyjadřovat tak, že by se za to mnohý dlaždič zastyděl. Zápas pokračoval další částí, kde nás domácí dotáhli na rozdíl 3 bodů hlavně díky rozdílové hráčce č.12. Zápas pokračoval dál v nehezké atmosféře, které bohudík nepodlehly ani hráčky, ani trenéři a tak jsme si po zápase podali ruce a holky zatancovaly společný tanec. Díky patří slánským trenérům i vedení klubu, že nenechávají tyto projevy bez povšimnutí. Snad se podaří rodičům vysvětlit, že jediné, komu tyto projevy ubližují, jsou jejich dcery a klub, který se jim věnuje na vysoké úrovni. O to víc musím opět poděkovat našim rodičům, kteří fandili  slušně a nenechali se strhnout k žádným vulgaritám. Myslím, že to ocenily i naše holky.

Slaný - Sadská 32 : 50, 39 : 29